Musel
jsem zpátky k rudným zásobníkům. Měl jsem tam "rozdělanou práci" - tedy
vyhlédnuté místo i materiál. Okolnosti hrály proti mně - foukal
nárazový vítr, byla docela kosa a kolem rozčilý provoz. Přepnul jsem se
ale do stavu "ignoruj" a začal stavět na obrovském kovovém doutníku se
zpřeráženými chapadly svůj balanc z cihel.
Ten nápis
tam nahoře cosi "s Leninem a Stalinem vpřed k vítězství", ten není z
budovatelských časů, kdy se zde tavili železo i člověk, ale až z roku
1993 z natáčení filmu "Stalingrad". Zřejmě kvalitní barva - drží už
skoro čtvrt století. Za tu dobu nahoře na rudišti vyrostly stromy...

Ani jsem
se nepokochal a vítr udeřil tak silně, že to s kovovým zaduněním
sletělo. Vyhlídnul jsem si ještě jedno chapadlo, posbíral kusy rozbitých
cihel a začal nanovo. Tentokrát
to bylo jen tak halabala, nebyl moc velký výběr materiálu a přece jen
stavět z těch cihel není nic moc. Za chvíli jsem měl prsty odřené jako
ze stavby domu.Trochu jsem se
potrápil se stabilitou celého dílka, protože to stálo na té kovové rouře
a jak už bylo těch cihel hodně, už to moc nechtělo držet a docela
snadno se to převracelo.
Lákalo
mě to ale dovnitř do rudiště, do tzv. chrámu. Našel jsem schody, chvíli
zkoumal, jestli se nepropadnou a pak už se vydal vzhůru. Je to teda
strašidelná cesta, všechno se rozpadá, do toho někde kape voda...takže taková
malá černobylská Pripjať.
Ale stálo
to za to. Když jsem se nahoře trochu rozkoukal a setřásl strach z
děsivých průhledů do hluboké tmy zásobníků, našel jsem pár kusů betonu a
bůhvíčeho a dal si takovej nervózní balanc...
Ještě trocha infohistorie:
"Objekt
nového
rudiště byl dokončen v roce 1949. Mohutná železobetonová stavba sloužila
k ukládání železné rudy před zavážkou do vysoké pece. Zásobníky se
plnily přímo z vagónů. Vlak táhnoucí
až 18 těchto vagónů se přes železniční vlečku dostal na estakádu, stočil
se o 180 a z východního čela rudiště vjel ve výšce přes 13 metrů nad
terénem
přímo do objektu. Po železniční
estakádě zajížděly nákladní vlaky s rudou nad bunkry, kde byly vysypány.
Ve spodní části zásobníků, které se nacházejí pod úrovní železáren, se
ruda podle množství sypala do připravených kruhových nádob. Odtud byly
nádoby vyzvednuty výtahem a po ocelové mostní konstrukci dopraveny nad
kychtu vysoké pece. Konstrukce vysokých pecí s výtahy rudiště nabízely
skutečně monstrózní pohled. Ocelové mosty ještě jednou převyšovaly
současnou hmotu zásobníků. V roce 1947 byly do Kladna dovezeny první
vagóny sovětské rudy z dolu v Krivém Rogu po roce 1950 už tvoří většinu
rudné vsázky. Těžba v Nučicích byla ukončena v roce 1964." Zdroj: http://kladnokonev.blogspot.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat