Už je to teprve něco přes rok - dalo by se napsat farizejsky. Je to prostě něco přes rok, co jsem postavil svůj první kámen na špičku. Za tu dobu jsem se při průzkumu bojem přece jen něco málo naučil. O kamenech, o stone balancingu, o jeho focení, o rovnováze, o sobě. A ač se necítím být fundován k tomu, abych o tom workshopoval (což mi už bylo nabídnuto!:), ze zákrytu monitoru si mudrovat takhle grafomansky dovolím.
Tááákže. Co je to stone balancing asi tušíte. Pokud ne, můžete si o tom přečíst na wikipedii, v jejíž české mutaci kupodivu neexistoval o tomto umění zápis - až do mého zásahu (nebojte, přihlašovací údaje už jsem zase statečně zapomněl). Dnes vám chci spíš popsat, co předchází výsledku - tedy vyvážení kamenů do nějaké estetické, pokud možno předem dané, podoby. Tedy parafrází řečeno: Jak se staví...kamenný sen.
Samozřejmě se k tomu dá přistupovat tak, že na náhodném místě na sebe naskládáte pár šutráků, co vám zrovna přijdou pod ruku, do nějaké divnopolohy a je hotovo. Ze začátku jsem to taky tak trochu chápal a určitě provozoval. Na výsledku samotném, ale hlavně na následné fotce, to pak ale bylo sakra vidět. Postupně jsem proto došel k několika zásadám. Na čem to tedy celé stojí? Potřebujete mít:
- zajímavé místo
- tvořivé kameny
- nějakou vizi
- trochu trpělivé šikovnosti
Zajímavé místo
Velké množství stone balancerů staví u řeky nebo přímo v řece, v jezeře, rybníce, v moři...prostě v kontaktu s vodou. Nabízí se tam možnosti zajímavých odrazů v hladině nebo fotek na dlouhý čas, kde pohybující se voda tvoří zajímavé obrázky. Stavět ve vodě ale znamená náročné podmínky, proto je většina vodních balancerů oděna do neoprenových brodicích kalhot, podobně jako rybáři. Zajímavé fotografie ale samozřejmě nabízí i souš. Jedním z důvodů, proč jsem začal se stone balancingem je totiž i poznávání nových míst. Důležité ale je, aby pozadí nebylo příliš domninantní a nepřebilo samotnou stavbu.
Tvořivé kameny
Kameny (či jiný stavební materiál) jsou samozřejmě základ. Důležité je najít nejen takové, se kterými se bude dobře stavět, ale i ty, které budou dobře vypadat. Měly by být samy o sobě něčím zvláštní, zajímavé. Hledání takových kamenů může někdy trvat stejně dlouho jako samotný balanc nebo i déle. Po vzoru "starých borců" už jsem měl jednou vyhlédnuté luxusní místo, leč téměř bez kamenů, a tak jsem si nesl v batohu pro jistotu ty své už z domu. Viděl jsem ale například na Gravity Meditation neuvěřitelnou sérii fotek z různých míst, vždy se stejnými třemi - prostě takovými cestovními kameny. Stavět se dá i z lecčeho jiného, což má řadu úskalí, ale o tom někdy příště.
Nějaká vize
Mnohokrát jsem se mordoval s nějakým opravdu technicky náročným balancem, kdy se kameny téměř nedotýkaly - velký sportovní výkon, dalo by se říct - ale na výsledné fotce to pak nebylo vůbec vidět. Naopak někdy se stane, že i obyčejná stavba vypadá v konečném výsledku luxusně. Každopádně je dobré mít dopředu nějakou představu - malíř ani sochař taky nezačnou tvořit s očekáváním, že z toho něco vypadne... Pravda - i při stone balancingu se může stát to, co se stalo mně při vyřezávání ze dřeva: začal jsem vyřezávat lžičku a ve výsledku z toho byla sova. Ale hezká:)
Trocha trpělivé šikovnosti
Aby bylo jasno: nejsem ani trpělivý ani šikovný. Spíš naopak. Proto také mé blízké okolí nechápe, že zrovna já...stone balancing mě ale záhadným způsobem obému samovolně učí. A tak jsem třeba i tři hodiny v kuse schopen nemyslet na nic jiného, než na samotné dílko: mrznout, trpět dřevěněním nohou, nechat se upíjet komáry, štípat mravenci...a trocha trpělivé šikovnosti se dostavuje. Trocha trpělivé šikovnosti
Sledovat mě můžete také na facebooku: http://fb.me/psbalance
